Můj pohled na čaj

Můj pohled na čaj

V předchozím příspěvku jsem stručně popisoval svoji čajovou cestu. Tady bych rád popsal, k čemu mě zatím dovedla.

Základní pozorování jsou velmi jednoduchá a dají se shrnout takhle:

1. Čaj se odehrává především v mysli.

2. Čaji i lidem svědčí určitá "střední cesta".

(K prvnímu pozorování se ještě určitě vrátím jindy.)

Čajová kultura se může rozprostírat mezi rovnostářstvím a elitářstvím. Téměř naprosto rovnostářská je například čajová kultura turecká. V podstatě stejný čaj z Rize pijí všichni, bez ohledu na sociální postavení, čaj spojuje sociální vrstvy a turecká čajovna má mnoho společných dobrých vlastností s českou hospodou. Tato rovnost má i svoje nevýhody, vede co se čaje týče k uniformitě, nepřeje vzniku nějaké výjimečnosti a čaj se stává komoditou. 

Příkladem protikladu, elitářství, může být současná (zdůrazňuji že současná) vyšší čajová kultura velké části Číny. Na první pohled se třeba nezdá, že by na touze po co nejkvalitnějším čaji mohlo být něco špatného. Podle mého dojmu ovšem v extrému může snadno vést ke snobství, soutěživosti která je mysli i zážitku z čaje na škodu, a v oblasti obchodu s čajem ke spoustě přetvářky, lží, a podvodů. Čaj je pro určitou vrstvu patrioticky naladěných čínských businessmanů odznakem sociálního postavení, "poziční zboží", při jehož nákupu už nejde ani tak o vnitřní kvalitu čaje, ale o prestiž. Setkal jsem se tak v Číně - s obchodníkem, který mě přátelsky pozval na čaj. První kvalitou čaje, na kterou mě upozornil, byla jeho cena. V jedné konvičce jsme pak pravděpodobně vypili peněžní ekvivalent týdnu práce nekvalifikovaného dělníka. K podobnému snobismu a klamu na západě podle mých dojmů tíhne kultura kvalitních vín - lze najít řadu vtipných, ale nikoli překvapivých studií, které ukazují například to, jak domnělá cena lahve ovlivňuje vnímání chuti. Stejné víno v luxusní a levně vypadající láhvi popisují např. i profesionální sommeliéři výrazně jinou sadou slov. Za zmínku stojí třeba i výzkum podle něhož většina domnělých znalců vína není schopna poznat ani víno bílé a červené, pokud bylo bílé obarveno potravinářským barvivem. A tak podobně. Každý obchodník s čajem, vínem, kávou, whisky či jiným ušlechtilým nápojem, který nad vlastní  prací uvažuje, ví, jak velmi snadno se dá vnímání hodnoty či i chuti čaje u většiny lidí ovlivnit slovy (zvláště pak slovy někoho vnímaného jako expert), a že co je vnímané jako dobré, kvalitní a žádané je z velké části produktem kultury a módy.

Osobně tak odmítám i výrazně soutěživý přístup k čaji, honbu za "nejlepším" čajem, a především, snobismus, pózu a přezíravost k lidem kteří jsou v domnělé čajové hierarchii níže. Nutno dodat že snobové jsou často hýčkanými zákazníky: zákazník, který je ochoten utratit mnoho peněz za něco, čemu vůbec nerozumí, je většinou pro obchod přínosem.